Ústavní soud v nálezu sp. zn. II. ÚS 3190/25 ze dne 10. 6. 2026 zrušil rozhodnutí obecných soudů, které přeměnily ústavní ochranné psychiatrické léčení na zabezpečovací detenci.
Zdůraznil, že zabezpečovací detence představuje nejzávažnější zásah do osobní svobody v systému ochranných opatření a její uložení musí být skutečně krajním řešením.
V posuzované věci soudy vycházely zejména ze znaleckého závěru o riziku nebezpečného chování stěžovatele trpícího paranoidní schizofrenií a závislostí na návykových látkách, aniž dostatečně posoudily mírnější alternativy. Ústavní soud vytkl obecným soudům, že se nevypořádaly s možností specializované léčby tzv. duální diagnózy, tedy kombinace psychického onemocnění a závislosti, a nekriticky převzaly závěry znalce o nezbytnosti detence. Současně upozornil, že úvahy o budoucí nebezpečnosti stěžovatele byly příliš obecné a neprokazovaly natolik vysokou míru rizika, aby odůvodnily použití nejpřísnějšího ochranného opatření bez důkladného zkoumání jiných možností.
Nález tak zdůrazňuje požadavek proporcionality, subsidiarity a pečlivého odůvodnění při rozhodování o zabezpečovací detenci a potvrzuje, že stát musí před omezením osobní svobody zvažovat všechny dostupné, méně invazivní alternativy léčby.
Napsat komentář