Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 23. 6. 2026, č. j. 25 Cdo 3042/2024-292, významně vyjasnil výklad zákona o odškodnění následků očkování proti covidu-19. Nově dovodil, že pozůstalí po osobách, jejichž úmrtí nastalo v příčinné souvislosti s očkováním, mohou vůči státu uplatňovat nárok na náhradu duševních útrap.
Zkoumal přitom vztah mezi dvěma klíčovými normami, zákonem o odškodnění následků očkování proti covidu-19 a obecnějším zákonem o náhradě újmy způsobené povinným očkováním. Obecnější norma výslovně počítá s odškodněním osob blízkých, což Nejvyšší soud vztáhl i na očkování proti covidu-19. Současně odmítl výklad, podle něhož by se právo na odškodnění vztahovalo pouze na případy povinného očkování.
Podle soudu by takový přístup popíral smysl právní úpravy, neboť očkování proti covidu-19 bylo povinné jen pro úzký okruh osob a po omezenou dobu. Rozhodnutí tak rozšiřuje okruh oprávněných osob a poskytuje jasnější vodítko pro posuzování obdobných nároků.
Napsat komentář