Ústavní soud se ve svém nálezu sp. zn. I. ÚS 1767/26 ze dne 15. 9. 2026 posuzoval případ stěžovatele, který se bránil proti rozhodnutí o změně formy ochranného léčení z ambulantní na ústavní. Stěžovatel trpěl organickou poruchou osobnosti, v důsledku které se choval impulzivně a agresivně a měl rovněž snížené intelektové schopnosti. Kvůli své duševní poruše se stěžovatel v minulosti opakovaně dopouštěl trestné činnosti, kdy měl napadnout svou sousedku nebo policistu, a bylo mu opakovaně ukládáno ochranné léčení v ambulantní i ústavní formě.
Napadené usnesení o změně formy ochranného léčení na ústavní bylo vyústěním incidentu, kdy vyhrožoval svým sousedům a následně během nedobrovolné hospitalizace napadl jiného pacienta. Přestože se v průběhu hospitalizace jeho stav stabilizoval, ošetřující lékařka setrvala na svém návrhu na změnu formy ochranného léčení a ten byl poté schválen soudem. Stěžovatel namítal zejména nepřiměřenost uložení ústavního ochranného léčení, jelikož soudy nebraly v potaz, že je stěžovatel v ochranném léčení již 17 let a nezohlednily také nižší závažnost jeho trestné činnosti, za kterou podle zákona nejsou ukládány dlouhodobé tresty odnětí svobody.
Ústavní soud jeho stížnosti vyhověl. Zdůraznil, že ochranné léčení v ústavní formě představuje velmi závažný zásah do osobní svobody, a je proto nutné, aby bylo ukládáno pouze pokud osoba, jíž má být uloženo, představuje pro společnost takové nebezpečí, které jeho uložení odůvodňuje. Zejména tomu tak bude v situacích, kdy by byl v případě trestní odpovědnosti pachatele uložen nepodmíněný trest odnětí svobody.
Podle senátu dekompenzace zdravotního stavu sama o sobě není důvodem pro změnu formy ochranného léčení na ústavní. Je nutné zároveň posoudit, jaké konkrétní nebezpečí by hrozilo, kdyby bylo ochranné léčení ponecháno v ambulantní formě. Jinak by byl stěžovatel neustále vystaven možnosti nařízení ústavního ochranného léčení jen z důvodu své nevyléčitelné duševní poruchy. Potřebu akutní stabilizace zdravotního stavu stěžovatele lze podle Ústavního soudu řešit i méně intenzivními zásahy do osobní svobody, například hospitalizací bez souhlasu podle zákona o zdravotních službách.
Napsat komentář